Výstava proběhla od 20. února do 14. dubna 2012 v pražské kavárně Krásný Ztráty (nyní Café Kampus).

V srpnu a v září viděl Richis některé ze zavražděných dívek. Pohled na ně ho vyděsil a zároveň, jak musel přiznat, ho fascinoval, neboť všechny byly, každá z nich velice speciálním způsobem, vybraně krásné. Nikdy by si byl nepomyslel, že žije v Grasse tolik nepoznané krásy. Vrah mu otevřel oči. Vrah měl vybraný vkus.
– Patrick Süskind, Parfém

Pokud je detektivka skutečně úplně realistická (ve vzácných případech), stejně je napsána s určitým vnitřním odstupem, jinak by ji snad chtěl psát nebo číst jenom psychopat.
– Raymond Chandler, Prosté umění vraždy

Krása není dokonalá ani skutečná, neobsahuje-li ve svém projevu zároveň známky pomíjivosti a budoucího zániku, ztráty. Žena není krásná, není-li, alespoň v románu, potenciálním předmětem vraždy. Přitom vražda je literární hyperbolou fotografie: chápe se krásy, aby jí zbavila pohybu, rozměru a života. Nezajímá ji ale krása samotná, jen její esence, kterou zkouší technologicky vydestilovat. Fotografování má v sobě cosi brutálního.